Historie plemene

Historie plemene

Zdroj článku https://www.chovsedlak.estranky.cz/clanky/zdrobnela-araukana--zwerg-araucana/z_araukana---zwerg-araucana.html

Toto plemeno má původ v jižní Americe, v Čile. Toto plemeno zde mělo vzniknout postupnou domestikací původního divokého kura. Poprvé prý tyto slepice spatřili námořníci Kryštofa Kolumba u původních indiánských obyvatel, hlavně kmene Araucánů. Tito indiáni byli ale velice výbojní a dlouhou dobu úspěšně odolávali nadvládě Evropanům.Trvalo proto docela dlouhou dobu,než se podařilo zjistit,že na území ovládaném těmito indiány se nacházejí vlastně dvě poněkud odlišná plemena.Jednalo se o plemeno nazvané "Collonacas",toto plemeno mělo zakrnělou kostrč,vrbově zelené nohy a slepice nesly vejce s modrou barvou skořápky.Druhé plemeno nazvané "Quetros" mělo neobvyklý tvar vousu takzvaný licous,mělo vyvinutý ocas,břidlicovou barvu běháku a slepice nesly vejce s hnědou barvou skořápky.

     Informace kde tato plemena vzala své neobvyklé znaky a vlastnosti zmizely na dlouhou dobu v propadlišti dějin. Veškeré informace o vzniku těchto slepic byly
tak pouze ničím nepodložené dohady. Dlouhou dobu se tradovalo,že modrou barvu skořápky a licous měli původní divocí kůrové žijící v některých oblastech Jižní Ameriky,ale pouze indiáni kmene Araucánů měli začít s domestikací těchto kůrů a jejich vzájemným křížením vlastně vyšlechtit plemeno které mělo zakrnělou kostrč,licous a slepice nesly vejce s modrou barvou skořápky.Tito indiáni totiž věřili,že modře zbarvená vejce mají zvláštní magickou moc a vliv na jejich zdraví,dále poměrně velkou užitkovost.Zvířata s licousem pak vykazovala větší bojovnost při rituálních kohoutích zápasech.Tyto zápasy byly součástí jejich náboženství.Bezocasá zvířata snáze odolávala různým dravcům.Díky těmto neobvyklým vlastnostem se postupně zástupci tohoto plemene začaly rozšiřovat i na další území Jižní Amerik. První písemné informace z Čile z roku 1883 uvádějí,že porážkou indiánů kmene Araucánů Evropany, došlo také k velké ztrátě těchto zajímavých zvířat a na dlouhou dobu byl konec dalšího řízeného chovu tohoto plemene a postupnému vyhynutí i v dalších oblastech svého rozšíření.

     Naštěstí,ale Dr.Ruben Bustros si v roce 1880 jako mladík v čilské armádě všimnul těchto zajímavých zvířat a po ukončení vojenské služby se vrátil na tato území dříve ovládané obávaným kmenem Araucánů,kde se mu podařilo získat několik zvířat plemene Quetros a Collonocas. Vzájemným křížením těchto dvou plemen se mu podařilo opět získat jedince s licousem,bez ocasu a nesoucí modře zbarvená vejce.V roce 1914 tohoto chovatele navštívil profesor Salvádor Castelo Carreas ze Španělská a v roce 1918 toto plemeno poprvé představil na drůbežářském kongresu.Dr.Ruben Bustros také poprvé zveřejnil myšlenku o tom,že plemena Quetros a Collonocas nevznikla domestikací původních divokých kůrů,ale křížením divokého kůra s bažanty.Většina zvířat vzniklých z mezidruhového křížení je sice neplodných,ale menší část je nadále schopná další reprodukce.Tohoto si všimli indiáni kmene Araucánů a díky tomu vznikla plemena,která dala vznik Araukánám. Právě modrá barva skořápky a licous mají být znaky,které Araukány získaly od bažantů.Další myšlenkou bylo podezření,že na Americkém kontinentu nebyl žádný druh volně žijícího divokého kůra a že ten musel být do Ameriky přivezen ještě před objevením Ameriky Krištofem Kolumbem.Tuto doměnku potvrzuje také zjištění,že ještě před Kolumbem přivezli různé kůry na americký kontinent Polynéští námořníci s Asie.Toto potvrzují nálezy kostí z roku 1304 a 1424 nalezených v Asii a v okolí Auraco Peninsulu v jižní centrální Čile.V roce 2007 mezinárodní tým vědců pomocí DNA zjistil,že tyto kosterní nálezy se shodují ,takže není pochybnosti,že předkové divokého kůra byli do Čile přivezeni s Asie.Některé vzorky naznačily také přítomnost DNA bažantů.Takže se dá usuzovat,že právě modrá barva skořápky a licous jsou znaky získané od bažantů.Tyto informace byly zveřejněny v Proceedings - Národní akademii věd USA.Těmito informacemi,ale zdaleka nekončí vznik nám známé Araukány.Její existence byla ještě na několik desetiletí více než ohrožena.

Jak jsem již několikrát uvedl vše se odvíjelo od indiánů kmene Araucánů a objevením Ameriky Krištofem Kolumbem.Poraženi indiáni byli rozprášeni do různých částí Čile a s nimi i jejich chov slepic.Zvířata byla pokřížena z různými plemeny dováženými do Ameriky.Původních Quetros a Collonocas se tak zachovalo jen velice malé množství a tak jejich opětovné rozšíření do dalších oblastí Ameriky,bylo velice obtížné.Ani s chovem Dr.Rubena Bustrose to nedopadlo o nic lépe.Po jeho úmrtí byl jeho chov velice zanedbaný a na pokraji zániku.Přes všechna tato úskalí se přece jen podařilo chovatelům z USA nějaká zvířata získat a pokračovat ve šlechtění tohoto zajímavého plemene.Směr šlechtění byl ale neujednocený a tito chovatelé se prakticky ani neznali.Ujednotit směr šlechtění a spojit tyto chovatele dokázal až chovatel Red Cox a to kolem roku 1960.Jeho předčasné úmrtí,ale opět vše pozastavilo a Araukány jako samostatné plemeno byly v USA uznány až v roce 1970.Těsně před rokem 1960 byla ale nějaká zvířata dovezena také do Evropy a v roce 1962 byl v bývalé NSR založený specielní klub chovatelů Araukán,který sdružoval chovatele tohoto plemene z celého světa.Díky výborné práci členů klubu byla vlastně Araukána vyšlechtěna a uznána dřív v Evropě jako ve své domovině Americe.V Evropě a vlastně ve většině státech světa je plemeno Araukán chováno pouze jako bezocasé s vousem a licousem,nebo pouze s vousem nebo jen licousem.Je ale několik států kteří ve svých standardech uznávají také ocasatý ráz Araukány,který se liší vyvinutým ocasem a často také břidlicovou barvou běháků.

 


Kontakt

Mgr. Kateřina Švecová Reifová

Záhoří a Kozinec 5
Sedlec-Prčice
257 91

+420 608 25 14 79